Také se těšíte až usnete?

Já tedy ano, spánek je příjemný. Znáte jistě ten pocit, když se člověk ráno probudí do krásného dne a cítí se nádherně odpočatý. Někdo se pak ještě rád jen tak provaluje v posteli, jiný s chutí vyskočí a jde hned něco dělat.

Já se ale těším na spánek ještě z jiného důvodu, mám totiž rád dobrodružství. Teď si možná řeknete, že spánek přeci není nic dobrodružného, ale to byste se spletli. Pro mně spánek skoro pokaždé alespoň jedno připraví, někdy i několik. Ptáte se, jak je to možné? Celkem jednoduše, tím dobrodružstvím, na které se těším, jsou sny. Ve snech toho zažívám tolik, že to vydá na celkem zajímavý druhý život.

Už od dob Sigmunda Freuda víme, že člověk má nejen vědomí, ale také nevědomí, nebo chcete-li podvědomí, to je totéž. Procesy v nevědomí jsou velmi obsáhlé, nevědomí řídí téměř většinu našeho jednání, dokonce i takové, o kterém jsme mylně přesvědčeni, že je děláme vědomě. Náš život se tak rozděluje do dvou oblastí. Jednou z nich je vědomý stav, kdy prožíváme svůj život tak, jak si jej většina lidí uvědomuje, druhou oblastí je nevědomý stav, který si ale, jak už z názvu plyne, většinou neuvědomujeme. Naše nevědomí samozřejmě také reaguje na podněty zvenčí, které pak zpracovává podobně jako vědomá oblast mysli, jen má přitom daleko více práce. Nevědomí totiž dokáže z našeho světa vnímat neporovnatelně více, než si běžně uvědomujeme. Jen tak mimochodem, vědomí zabírá přibližně 2% mysli, zatímco zbývajících 98% zaujímá nevědomí.

Objevování vlastního nevědomí je skutečné dobrodružství, o kterém jsem psal na začátku. Musíme ale vědět, jak na to – vždyť se to všechno odehrává v nevědomé oblasti mysli. Způsobů, jak objevovat vlastní nevědomí je několik, nejsnadnějším z nich jsou pak sny. Jak říkali klasikové psychologie, jako Sigmund Freud a Carl Gustav Jung, sny jsou královskou cestou do nevědomí. Ve snech skutečně prožíváme druhý život, život našeho nevědomí. Pokud to takto vnímáme, máme díky tomu svůj život dvojnásobně dlouhý. K tomu vědomému se totiž připojuje ještě život žitý v nevědomí.

Je pozorné vnímání snů a jejich následná analýza jen pošetilou zábavou? Ale vůbec ne, sny jsou důležité a mohou nám v mnohém pomoci. Jak už jsem uvedl výše, oproti vědomému stavy mysli má nevědomí díky větší kapacitě také neporovnatelně větší možnosti vnímat a zpracovávat úplně všechny informace, které se k nám dostávají, tedy i takové, které vědomě zcela pomíjíme. Ve snech nám nevědomí může sdělovat výrazně přesnější závěry zpracování všech těchto informací a dává nám doporučení k náležitým změnám života tak, abychom jej mohli mít lepší, případně abychom se vyvarovali některých chyb, které děláme nebo se chystáme udělat. Dělá to ale svým vlastním symbolickým způsobem, kterému je potřeba se naučit rozumět (zapomeňte ale na snáře, je potřeba vědeckého přístupu). Nevědomí má totiž svoji vlastní logiku, běh času a časová souslednost jsou v něm jiné, než co vědomě považujeme za normální a navíc uvažuje převážně pomocí symbolů. Věci, osoby a děje mají ve snech jinou funkci, než jsme zvyklí v běžném životě.

Pokud sny a všechno to, co v nich prožíváme, začneme brát jako skutečnou součást naší osobnosti, budeme mít bohatější život a staneme se více celistvými. Co to znamená být více celiství a k čemu je to dobré? Postupným slaďováním vědomí s nevědomím (tento proces se také označuje jako rozšiřování vědomí) bude existovat stále méně rozdílů mezi tím, co žijeme vědomě a tím, co žijeme ve svém nevědomí. Takové slaďování je důležité proto, že čím jsou rozdíly mezi vědomým životem a nevědomými potřebami menší, tím pak máme méně jak psychických tak i zdravotních problémů. Lze to ale říci i opačně, mnoho našich problémů je způsobeno velkým rozdílem mezi potřebami našeho nevědomí s tím, jak prakticky žijeme.

Myslíte si, že se vám sny nezdají? Ale zdají, jen si jich třeba nevšímáte. Pokud se člověk na ně soustředí a chce si je zapamatovat, pak si je ráno vybaví. Sny jsou ale jako pírko, stačí malý vánek a jsou pryč a přitom naše vědomá mysl je v tomto přirovnání jako vichřice. Je potřeba se naučit vnímat ten slastný stav, kdy už nespíme, ale ještě nejsme plně probuzení. Tehdy si naše sny dokážeme uvědomit a zapamatovat, chce to ale trénink. Zkuste to a začněte si prožívat úžasná dobrodružství, která nám připravuje naše nevědomí. Přeji vám dobrodružné spaní.